Za necelý měsíc se budou konat volby, v tomto roce již několikáté. Zatím, co volby do Evropského parlamentu ponechaly většinu obyvatel zcela chladnou, říjnové volby do obecního zastupitelstva bychom rozhodně ignorovat neměli. Záleží jen na nás, jaké osobnosti zvolíme a koho necháme propadnout volebním sítem. Tyhle volby jsou jediným demokratickým způsobem, jak vyjádřit svůj životní postoj a možnost ovlivnit dění v našem městě.
Ve Vysokém Mýtě se do voleb přihlásilo 13 politických stran či občanských sdružení. Vezmeme-li v potaz, že většina (krom jedné) nominuje 21 kandidátů, jedná se zhruba o 270 občanů, kterým není budoucnost lhostejná. Najdeme zde zkušené politické harcovníky i úplné nováčky. Mnohé z kandidátů známe z veřejného a kulturního prostředí, jsou ctění a vážení. Jiní, nepříliš známí a průbojní, se dlouhá léta angažují pro město svou nenápadnou prací s dětmi, sportovci či seniory. Vidíme zde i jména těch spoluobčanů, kteří na radnici v současné době zastávají pozice zastupitelů a radních. Někteří z nich si do voleb nesou téměř hanlivé označení „zástupce opozice“, je jim vyčítáno, že neustále něco kritizují, nejsou s ničím spokojeni. Ale od toho opozice je a byla i v minulosti. I přes ostrá slova, která padla, jsme zatím, naštěstí, nedospěli k házení vajec či bot po neoblíbeném politikovi.
Na kandidátce TOP 09 ve Vysokém Mýtě najdete i mé jméno. Vždy jsem byla pravicový volič a ve sledu světových i místních událostí jiný způsob, jak se k dění ve městě postavit, pro mne prostě nebyl. Uvědomuji si, že tohle rozhodnutí bude pro mne jakýmsi osobním sítem. Na dně tohoto pomyslného síta zůstanou jen nejvěrnější přátelé – politika nepolitika. Takovéhle síto by si měl utvořit každý z vás. Máte možnost volit stranu či zaškrtávat jednotlivce, máte možnost volit zkušené hráče a prosít „převlékače kabátů“ a lidi, jakýmkoliv způsobem zapletené s minulým režimem. Máte možnost volit ty, kteří mají za sebou bohaté zkušenosti, ale také můžete vsadit na zcela nové tváře, na mladé lidi, kteří nejsou politikou ještě dotčeni.
A všimli jste si, kolik je na kandidátkách žen? Jeden zkušený pamětník nedávno tvrdil: „Neprosazujte ženský, nikdo je volit nebude“. A já říkám, proč? Copak tu hned za humny nemáme Angelu Merkelovou? A co to asi v křesle premiérky jedenáct let udrželo Margareth Thatcherovou? Což jinde ve světě ženy neukázaly své nezměrné zanícení, pragmatičnost a odvahu? Vzpomeňme na neohroženou barmskou bojovnici za lidská práva Su Ťij, nositelku Nobelovy ceny míru. V Jižní Koreji mají ráznou prezidentku Pak Kun-hje, prezidentkami jsou ženy v Litvě, Brazílii či Argentině. Polskou vládu zřejmě v brzké době povede v roli premiérky Ewa Kopaczová. V České republice zastávají ženy pozice městských a obecních starostek. Na vysokomýtských školách (až na malé výjimky) vládnou ředitelky, ženy pracují ve vedoucích funkcích na úřadech a v kulturních institucích. My ženy umíme vzít za práci a zvládneme toho opravdu hodně! Proč tedy nemít více žen v zastupitelstvu čí přímo v té funkci nejvyšší?
Alena Korálová
