Předposledním krokem před odhalením pamětní desky na Mergl-Mílově rampě v botanické zahradě je zprovoznění tamní naučné stezky.
Řepka olejka
(Agrofertus oilus)
V parcích a botanických zahradách je raritou (ne tak ve Vysokém Mýtě). Hojně pěstována je především pro olejnatá semena využívaná zejména k výrobě biopaliv.
Opukové pole
(Sedimentus prachus field)
Zajímavou částí Vysokomýtské betonické zahrady jsou opuková pole. Jedná se o zvětralinové skalní úlomky uložené na svahu. Gravitací nebo svahovým posunem se mohou částečně zaoblit na hranách a rozích. Podle charakteru převažujících úlomků mohou být čistě kamenité, nebo hlinitokamenité a podle toho se na svahu chovají. Jsou dobře propustné a na úpatí svahu v nich mohou vznikat menší prameny.
Rumiště
(Plachetnikus božkovicus)
Rumiště jsou umělé ekosystémy, obvykle jde o člověkem výrazně pozměněná a samovolnému osídlení rostlinami ponechaná místa v krajině. Může se jednat například o nepoužívané skládky, zbořeniště, opuštěné nepoužívané továrny i jiné stavby, nepoužívané železniční vlečky atd. apod. Půda zde může být velmi bohatá na živiny, někdy může být i částečně obnažená. Rostou zde ruderální (nikoli plevelné) rostliny resp. ruderální rostlinná společenstva.
Kopřiva dvoudomá
(Urtica dioica)
Kopřiva dvoudomá je v Česku nejznámější a nejrozšířenější zástupce rodu kopřiva. Ve střední Evropě je v současné době vnímána jako expandující druh. Je ale také široce využívána jakožto léčivá bylina či jako důležitá část potravy kachňat či housat při malochovu této drůbeže. V České republice se kromě ní běžně vyskytuje ještě její menší a méně nápadná příbuzná kopřiva žahavka.
Bodlák
(Carduus)
Bodlák je rod více nebo méně ostnatých rostlin s lodyhou vysokou 50 až 200 cm, nejčastěji kvete červeno fialovými květy. V čeledi hvězdnicovitých je řazen do podčeledě Carduoideae.
Je to rostlina jednoletá nebo dvouletá, zřídka trvalka, vysoká od 30 do 200 cm, za příhodných podmínek i více. Lodyha vyrůstající z dlouhého kořene je vzpřímená, rýhovaná, pavučinatě chlupatá nebo ostnitě křídlatá, ve vrcholové části rozvětvená. Listy jsou dvou druhů, jedny tvoří listovou růžici a druhé ve spirále obrůstají lodyhu. Listy v růžici mají řapíky, listy na lodyze jsou přisedlé. Jejich čepele jsou eliptické až podlouhlé, vejčité, peřenolaločné až peřenosečné, jednou nebo dvakrát zpeřené. Jsou šedě plstnaté nebo lysé. Laločné úkrojky listů jsou ostnatě zubaté, vrcholové listy lodyh bývají celistvé s ostnatými zuby na okraji.
Pryskyřník prudký
(Ranunculus acris)
Pryskyřník prudký je jedovatá, vytrvalá a středně vysoká bylina z rodu pryskyřník, je jedním z nejběžnějších druhů pryskyřníků v ČR.
Jedná se o vytrvalou rostlinu dorůstající nejčastěji výšky 20–100 cm s velmi krátkým nebo prodlouženým oddenkem, cca 1–10 cm dlouhý. Lodyha je lysá nebo hlavně v dolní polovině řídce až hustě přitiskle chlupatá. Listy jsou střídavé, přízemní jsou dlouze řapíkaté, lodyžní jsou s kratšími řapíky až přisedlé. Čepele přízemních listů jsou zpravidla tři- až pětiklané či pětidílné, úkrojky jsou čárkovitě kopinaté, někdy ale až klínovitě vejčité (subsp. frieseanus), zastřihovaně zubaté.
Futralus igelitus
Pro Naše Mýto exkluzivně Živnostnicus Parazitus
