Vysokomýtské letiště – dlouhá tradice, výjimečná historie

V Čechách takových míst mnoho není. Pardubice, Čáslav, Chrudim, Praha…. Jsou to místa, kde vzlétl k nebi první český aviatik Jan Kašpar a kde letecký provoz pokračuje až do dnešních dnů. Jsou to místa, kde se psala bohatá historie, chvílemi úsměvná a chvílemi dramatická. Především to však byla historie psaná stovkami našich předků, kteří měli touhu dotknout se hvězd a zároveň udělat něco pro svou zemi i pro své město. A my můžeme být po právu hrdi, že k těmto místům patří i vysokomýtské letiště Harta.

 

Kde se vzalo v Mýtě letiště

Od konce 60. let 19. století se začala ve Vysokém Mýtě tvořit velká vojenská posádka. Nakonec čítala tři pluky vojska, mnoho dalších armádních institucí a velké množství kasárenských budov. Vojsko samozřejmě potřebovalo někde cvičit. Město za tímto účelem nabídlo armádě v roce 1883 rozsáhlé pozemky v místech zvaných Harta. Nedarovalo je ani neprodalo. Své rodinné stříbro si ponechalo a armádě je pouze pronajímalo. Od této chvíle se tak na Hartech prohánělo jezdectvo, mašírovala pěchota, konala se zde pravidelná vojenská cvičení, sloužily se polní vojenské mše. To, že je vojenské cvičiště zároveň ideální letištní plochou, nemohl v době, kdy vzduchem kromě opeřenců létaly jen horkovzdušné balony, nikdo tušit. Ale hned první český aviatik to měl prokázat.

 

1912 – letecká produkce Jana Kašpara

Z iniciativy místního Sokola došlo v roce 1911 k oslovení Jana Kašpara, aby ve Vysokém Mýtě předvedl svoji aviatickou produkci. Ten souhlasil a jako jediná vhodná plocha pro plánovaný vzlet bylo určeno právě vojenské cvičiště na Hartech. 6. června se do Vysokého Mýta dostavili zástupci aviatického družstva i Jan Kašpar, aby si letištní plochu obhlédli. Vše bylo shledáno v pořádku a zároveň se dostalo přítomným ujištění ze strany městské rady o podpoře celé akce. Kašparův letoun Blériot XI byl do Vysokého Mýta převezen v sobotu 10. června. Na Hartech se pro něj postavil plátěný hangár a letoun byl takto představován veřejnosti. Téhož dne také byla provedena komisionální prohlídka letiště, kterou vedl c. k. strojní inženýr Karel Frank z Prahy. Vše bylo shledáno způsobilým pro vzlet letounu. Nevídanou událost letecké produkce si 11. června nenechalo ujít téměř 10 000 diváků. Ti se dočkali v pět hodin a deset minut odpoledne. V tu chvíli vzlétl Jan Kašpar nad jejich hlavy. Dalších sedm minut pak kroužil nad cvičištěm, přičemž dosáhl výšky 300 metrů. Poté přistál, zkontroloval svůj stroj a v šest hodin a dvacet osm minut opět vzlétl. Po pětiminutovém kroužení nad cvičištěm zamířil domů do Pardubic. Tam také zhruba po půl hodině bezpečně přistál. I přesto, že pro pořadatele skončila produkce finančním neúspěchem a čistý zisk činil 24 korun a 20 haléřů, může nás těšit, že se Vysoké Mýto zařadilo po bok jen několika českých měst, kde se svým Blériotem XI vzlétl první český letec ing. Jan Kašpar.

 

Příspěvek československému letectvu

Přestože od vzletu Jana Kašpara po další letecké využití vojenského cvičiště se čekalo nějakých patnáct let, staly se i v této době mnohdy až neuvěřitelné věci, které se zapsaly do dějin počátku československého letectví. Tyto události však ještě čekají na své archivní zpracování. Přesto alespoň zmiňme jeden příběh. V listopadu 1918 byla vyslána setnina vysokomýtského 30. střeleckého pluku do Lanškrouna, aby zasáhla proti odbojným sudetským Němcům. Při této akci se našim vojákům podařilo ukořistit letoun Brandenburg CI, který byl vyslán z Vídně do Lanškrouna a na své palubě převážel jak propagandistické tiskoviny, tak i zbrojní součástky. Třicátníci letoun nechali převést do Vysokého Mýta a po několik dnů byl vystavován na cvičišti-letišti Harta. Teprve poté byl odeslán k československé letecké setnině a následně na letiště Cheb, kde sloužil jako školní letoun až do roku 1925.

 

Záložní letiště pro hradecké votroky a první hangár

O skutečném letišti ve Vysokém Mýtě můžeme hovořit někdy od druhé poloviny 20. let. Tehdy vznikl záměr úpravou části vojenského cvičiště vybudovat záložní plochu pro letouny Leteckého pluku č. 4 z Hradce Králové a také pro všechna letadla, která by se při přeletech mezi Prahou a letišti na Moravě a Slovensku z různých důvodů ocitla v nouzi.

V letech 1928 – 1929 zde došlo k vybudování hangáru a po zahájení pravidelného provozu na letišti v Hradci Králové hostila zdejší plocha stroje tamního leteckého pluku několikrát do týdne. Zejména zvědné a bombardovací Letovy Š – 16 zde často nacvičovaly spolupráci s útvary pozemního vojska, dislokovanými ve vysokomýtské posádce. V této souvislosti můžeme připomenout poručíka Štěpána Kurku, který před válkou sloužil ve Vysokém Mýtě u 30. pěšího pluku ve funkci plukovního polního leteckého pozorovatele. Mnohokrát vzlétnul na pozorovacích letounech leteckého pluku č.4 z vysokomýtského letiště, aby nacvičoval pozorovací službu pro pěchotu. A byl to právě Štěpán Kurka, který padl jako první voják československého zahraničního vojska ve II. světové válce. Svoji smrt nalezl při bombardování letiště v polském Deblinu 2. září 1939.

 

Třicátá léta – provoz houstne

Třicátá léta, zejména jejich druhá polovina, znamenají další rozvoj letiště a zvýšenou aktivitu na něm. Kromě zmíněných společných cvičení součinnosti mezi letectvem a pěchotou tu působí místní velmi aktivní Masarykova letecká liga, pořádá se velký a reprezentativní letecký den, dál se buduje. V roce 1938 byl na letišti postaven dodnes stojící hangár, jehož investorem byla karosářská firma Sodomka. Na konci 30. let také proběhly další terénní úpravy plochy pro vojenská letadla.

 

Masarykova letecká liga – Vysoké Mýto centrem východních Čech

Význam Vysokého Mýta pro Masarykovu leteckou ligu (MLL) ve východních Čechách netkví ani tak v činnosti její zdejší místní skupiny, jako spíše ve skutečnosti, že toto město bylo centrem vyšší správní a organizační jednotky ligy – tzv. Východočeské župy Kašparovy. Vedle toho tu také sídlila firma Sodomka, mající ve svém výrobním programu také stavbu kluzáků. Místní skupina MLL existovala ve Vysokém Mýtě již na přelomu 20. a 30. let. Samotná Kašparova župa MLL byla ustavena 27. května 1934 v Pardubicích, ale pro malý zájem tamních činovníků došlo po roce k jejímu přesunutí do Vysokého Mýta. Na začátku roku 1938 sdružovala Kašparova východočeská župa MLL 21 místních skupin s 1899 členy. Jejím předsedou byl po celou dobu existence školní inspektor František Lehký.

 

Letecký den roku 1936 – nebe plné hvězd

Svoji aktivní roli i význam vysokomýtského letiště podtrhla MLL 27. září 1936 uspořádáním skutečně velkolepého leteckého dne. Dopoledne na letišti přistály ty největší hvězdy letectva, u široké veřejnosti velmi populární piloti: poručík Novák, praporčík Široký, četař Hubáček. Přivítání bylo stejně bouřlivé, jako by dnes do Vysokého Mýta přijel Jaromír Jágr. Stovky občanů na vysokomýtském náměstí vyvolávali jejich jména, zněl mohutný potlesk a dívky v krojích předávaly pilotům věnec jako symbol úcty a obdivu obyvatelstva celého kraje. Samotný letecký den začal ve dvě hodiny odpoledne vypuštěním několika set poštovních holubů. Následně více než 5 tisíc diváků shlédlo bohatý program. Nejvíce pochopitelně zaujalo vystoupení leteckých akrobatů Nováka, Širokého, Hubáčka i plachtařů Rodovského a Králové. S mrazením v zádech pak přítomní sledovali simulaci náletu bombardovacích letadel a pozemní vojenskou obranu proti nim. Ještě připomeňme, že celý týden před leteckým dnem byla v místní sokolovně zpřístupněna velká letecká výstava. Byl tu k vidění akrobatický větroň Sokol, větroň Jánošík i další letecké výrobky firmy Sodomka, kovový model dopravního letadla Douglas, současti leteckých motorů, přístrojů, fotografie atd.

 

Válečné intermezzo

Němce zpočátku plocha vysokomýtského letiště dlouho nezajímala. Teprve když se přiblížila fronta, stal se protektorát a jeho odlehlá letiště vhodným územím pro bezpečnější zázemí mnohých útvarů i k výcviku nových pilotů. Ještě než v srpnu 1944 nalezla na jeho ploše svůj náhradní domov bitevní eskadra SG 151, starající se o výcvik pilotů, radistů a palubních střelců pro bitevní útvary, využívala tento prostor letecká odnož organizace Hitlerjugend zvaná Flieger-HJ. Členové této organizace zde prováděli výcvik na bezmotorových kluzácích DFS 230 s vyhlídkou budoucí služby u Luftwaffe. Srpnové nálety na Pardubice však zapříčinily, že se letecká škola přesunula do nedalekého Dvořiska, zatímco vysokomýtské letiště sloužilo zkrácenému výcviku leteckého personálu od zmíněné eskadry SG 151, jenž původně sídlila právě v Pardubicích. Na samém sklonku války se na letiště přesunuly další jednotky, které se mimo jiné podílely na zásobování obklíčené Vratislavi. Když Němci v květnu 1945 opouštěli letiště, záměrně zničili veškerý vojenský materiál. Za své tak vzala mnohá letadla, která mohla být využita k civilním letům i výcviku pilotů.

 

Osvobozená vlast potřebuje svobodný vzduch

Na vysokomýtském letišti ještě nestačily vyhasnout trosky německých letadel a místní letečtí nadšenci se již houfují. Na 2. června je svolána I. manifestační schůze a je utvořen místní aeroklub. Ten však nemá takové štěstí, jako některé jiné aerokluby. Na místním letišti totiž zbyly jen trosky zničených letadel a spoušť. Není materiál, nejsou prostředky, ale je obrovská vůle lítat. Ministerstvo národní obrany povoluje používat letiště a zřídit zde motorovou letku. Okresní národní výbor přislíbil opravu hangáru. V červnu jsou osloveny okolní národní výbory a školy, aby provedly sběr leteckého materiálu a přístrojů. Je také vypsána sbírka pro zakoupení motorového letadla. Vynesla úctyhodných 360 000,- Kčs a tak je ihned objednáno motorové letadlo Z 181 u Zlínské letecké a.s. Souběžně probíhá teoretická příprava plachtařů. Do Vánoc 1945 absolvuje kurz neuvěřitelných 90 zájemců. Takto pozitivně byla vysokomýtskou společností vnímána důležitost letiště i podpora zájemců o létání. Letiště bylo zkrátka fenomén.

 

Znovu na výsluní a v centru dění

Je to opět Vysoké Mýto, které přejímá iniciativu ve sportovním létání v širokém regionu. 6. ledna 1946 je v Šemberově divadle uspořádáno I. řádné valné shromáždění a vzniká Společný východočeský aeroklub (SVA), sdružující aerokluby z Chocně, Vysokého Mýta a Litomyšle. 7 měsíců po skončení války má klub v jehož čele stojí Vysoké Mýto 1030 organizovaných členů ze 79 měst a obcí. I díky této síle může vysokomýtské letiště opět hostit monumentální letecký den, který vzbudí pozornost i mimo rámec regionu. Hlavní program se odehraje v neděli 29. září 1946. Diváci vidí akrobacii vojenských i civilních letců, přehlídku nejnovějších letadel z československých továren, letecké soutěže o věcné a peněžité ceny. Zlatým hřebem je, když se na nebi objeví mistr letecké akrobacie Robert Kellners a na křídlech jeho letounu jsou dvě akrobatky, které při průletech nad diváky cvičí a mávají.

 

Sen Josefa Sodomky

Jestliže se bavíme o létání a letišti ve Vysokém Mýtě, je nemyslitelné nezmínit Josefa Sodomku. Ten je bytostně s létáním spjat a velká část zásluh na rozvoji letiště, létání i letecké výroby patří právě jemu. Josef Sodomka byl velkým příznivcem létání a již ve 30. letech se stal předsedou místního odboru Masarykovy letecké ligy, kterou významně podporoval. Proto nepřekvapí, že do produkce své karosárny zahrnul i výrobu kluzáků, které dodával oddílům Masarykovy letecké ligy po celé republice. První kluzák vyrobila karosárna v létě 1935. Šlo o typ Zlín V a široké veřejnosti se v rámci slavnosti plachtového odboru vysokomýtské skupiny Masarykovy letecké ligy (MLL) poprvé představil 15. září 1935 na vysokomýtském Bučkově kopci, kde byl pokřtěn jménem Kujebák. Od roku 1936 již výroba pokračovala ve velkém a to jak kluzáky převzaté, tak i vlastní konstrukce. Připomeňme si alespoň jeden z nejpozoruhodnějších z větroňů. Nesl označení VP-1 Jánošík. Vznikl díky soutěži na konstrukci výkonných větroňů, kterou vyhlásilo v roce 1935 ústředí MLL. Prototyp dokončila zdejší karosárna v létě 1936 a zalétával jej Sláva Radovský, významná osobnost československého leteckého sportu. S Jánošíkem 31. srpna 1937 překonal dosavadní rekord v dostupu větroně, když se nad Brandýsem nad Labem odpoutal od vlečného letounu ve výšce asi 800 metrů nad mořem a dosáhl 2245 metrů nadmořské výšky.

Vědom si velkého významu létání jak pro sport, výchovu budoucích pilotů i vlastní výrobu, nechal Josef Sodomka v roce 1938 postavit na vysokomýtském letišti hangár. Počin to byl prozíravý s velkým přesahem do budoucnosti. I díky tomu mohl ihned po válce při dalším prudkém rozvoji svojí firmy využívat letouny. Zařadil se tak mezi moderní a progresivní podnikatele, kteří díky vlastní letecké dopravě byli zas o něco dál než konkurence. Josef Sodomka byl vizionář s velkými plány. Jeho velkou inspirací byl Baťa a po jeho vzoru chtěl z Vysokého Mýta vybudovat druhý Zlín. Vedle kvalitního silničního a železničního spojení počítal i s letištěm, které bude zajišťovat rychlé spojení se vzdálenými místy republiky i se zahraničím. Stejně tak počítal s tím, že v produkci jeho továrny nebude opět chybět výroba letadel. Mimo jiné nám to dokládá drobná skica, představující továrnu Sodomka v budoucnosti.

To, že se mu jeho záměr nezdařil zrealizovat, nebylo jeho vinou, ale prudkou změnou politické situace. Přesto letiště s hangárem Josefa Sodomky stojí ve Vysokém Mýtě dodnes a je tak symbolem intuice tvůrčích lidí, kteří mysleli s daleko větším přesahem, než je prospěch jedné generace.

 

Jiří Junek s využitím textů Petra Pavla

 

Fota: Regionální muzeum Vysoké Mýto www.muzeum-myto.cz

002_resize 003_resize 004_resize 005_resize 006-janosik_resize

Podobné články

2 komentáře

Přidat názor
  1. Jan Mračno st.
    Čvn 15, 2015 - 02:36 AM

    Musím pochválit, že pan Junek, jak je jeho zvykem, celkem posloupně použil základní myšlenky původního autora vůbec první publikace o mýtském letišti, která nesla název Naše křídla a byla vydána již v roce 2006. Promiňte, ale takhle se snad nepublikuje – vykrádat myšlenky druhých. Krom jiného, máte v tom plno nepřesností.

    Odpověď
    • Naše Mýto
      Čvn 19, 2015 - 11:57 PM

      Příspěvek pana poslance Junka uvádí autora textů, ze kterých čerpal. Tomu se neříká vykrádání, nýbrž zdrojování. Za uvedení názvu jedné z publikací, ze které bylo pravděpodobně čerpáno, děkujeme. Na uvedení údajných nepřesností na pravou míru se velmi těšíme.

      Odpověď

Přidat názor

Váš email nebude zveřejněn *

ověřovací kód * Časový limit byl překročen. Načtěte prosím CAPTCHA znovu.

NAŠÍM CÍLEM JE POKUSIT SE SPOLUVYTVÁŘET VIZI,
JAK BY MĚLO NAŠE MĚSTO VYPADAT V NÁSLEDUJÍCÍCH LETECH.