Opozice je čas od času napadána, že „nepřichází s konkrétními podněty“. Přestože se domníváme, že pozitivních podnětů je nemálo, primárně není jejím úkolem tvořit, leč kontrolovat. Opozice nemá koneckonců za sebou stohlavý úřednický aparát tak, jako vedení města.
Co na to wikipedie?:
Opozice v politickém životě jsou politické strany a jejich představitelé nebo skupiny obyvatel, kteří se nepodílejí na vládě. Opozice plní důležitou úlohu kontroly a kritiky vlády. Dále funguje jako nabídka alternativ k vládní politice a je připravena vládu v případě potřeby nahradit.
Prvním historicky doloženou a oficiální opozicí byli podle mnoha autorů římští tribunové lidu. Pokud se vynechají státy západní Evropy a anglicky mluvící země, tak se existence legální opozice začala výrazněji rozšiřovat až od 70. let 20. století.
Pravděpodobně nejdůležitější popis a rozbor opozice v demokratickém systému podal ve svém díle americký politolog Robert Dahl. Modely politické opozice podle něj rozlišujeme na základě šesti hledisek: 1. organizační soudržnost a koncentrace politické opozice, 2. soutěživost politické opozice, 3. místo setkání mezi politickou opozicí a těmi, kteří kontrolují vládu, 4. míra rozlišitelnosti a identifikovatelnosti politické opozice, 5. cíle politické opozice a 6. strategie politické opozice.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Opozice_(politika)
(nam)
