Vysoké Mýto: město bez vize?

Neděle 27. května 2012

VYSOKÉ MÝTO/ V dubnu letošního roku zastupitelstvo Vysokého Mýta schválilo pořízení regulačního plánu lokality Mlýnský potok I. Podkladem pro jeho zpracování má být územní studie od městského architekta. Pokračuje tak agónie zmatečného rozrůstání města do krajiny, které zasahuje další a další rozvojové plochy určené územním plánem. Nic na tom nezmění ani chystaný regulační plán, který není schopen naplnit komplexní vizi dlouhodobého rozvoje města.

Město, které v době svého vzniku patřilo k nejhonosnějším a prostorově nejvelkorysejším v celých českých zemích, se dnes nekoordinovaně rozrůstá do okolní krajiny. Historické centrum s velkým čtvercovým náměstím je stále ještě zdravým srdcem celého sídelního organismu a současně poskytuje dostatek prostoru pro společenské a kulturní dění dokonce i po sedmi set padesáti letech. Naproti tomu se okrajové části stále více mění na obyčejná sídliště, byť zde nestojí šedivé panelové domy, nýbrž domy rodinné hýřící barvami. Výsledek je ale v mnoha ohledech podobný. Jak asi budou tyto počiny vnímány za dalších sedm set padesát let?

V tomto kontextu vedení města přistupuje k pořízení regulačního plánu lokality Mlýnský potok I. Podkladem pro jeho vytvoření je studie od městského architekta Ing. arch. Milana Košaře (k vidění zde), která nepřináší nic jiného než opakování struktury okolní sídlištní zástavby, již v minulosti z části osobně navrhl. Sám však jistě ví, že pouhým rozkrájením jedné rozvojové plochy územního plánu na parcely pro rodinné domy kvalitní prostředí nevznikne. Přitom potenciál tohoto konkrétního místa je značný. Právě zde je možné a velice vhodné neopakovat schéma okolní rozředěné sídlištní zástavby a vytvořit podmínky ke vzniku lokálního centra městské části. S tím částečně počítá i stále platný územní plán. Vždyť i klidná čtvrť může pro své obyvatele vytvářet kvalitní městské prostředí a současně intimní prostory soukromých zahrad. K tomu je ovšem třeba opustit schematické vzorce a pustit se do navrhování tvůrčím způsobem.

Stačí se podívat do nedaleké Litomyšle, jejíž budoucí rozvoj je řízen zcela jiným způsobem. Nový územní plán již sám o sobě zhmotňuje vizi budoucí tváře města. Rozvojové plochy nejsou navrženy jako monofunkční, ale jako částečně samostatné nové městské čtvrti. Velmi dobře to dokumentuje územní studie lokality Na Lánech (k vidění zde) od studia Ateliér Brno. Jedná se o dokument stejného vlivu jako studie architekta Košaře na lokalitu Mlýnský potok I, čemuž by již při letmém pohledu na obsahové a formální rozdíly uvěřil málokdo. Nejzásadnější rozdíl je ale v pojetí návrhu obou podobných lokalit. V Litomyšli vědí, že rozvoj města je dlouhodobým a komplexním procesem. Nová čtvrť počítá s výstavbou bytových i rodinných domů, objektů občanské vybavenosti, sportovních zařízení, parků, vodních ploch a především kvalitních veřejných prostranství. Místo úzkoprsého definování tvaru střech a přesných umístění a orientací domů je navržena kvalitní uliční síť, kde každá parcela umožňuje optimální využití.

Proč to jde v Litomyšli, a ne ve Vysokém Mýtě? Nezáleží nám snad ve Vysokém Mýtě na kvalitě prostředí, ve kterém žijeme? Nejsme schopni povýšit veřejný zájem nad partikulární zájmy developerských společností a představitelů města? Nebo je nám to jenom jedno? Možná si lepší řešení nedokážeme představit. Přitom se jen stačí podívat „za humna“, inspirovat se a nasměrovat budoucnost našeho města správným směrem.