Kouzlo značky Karosa? Výrobce autobusů Iveco si stěžuje, že v Česku není vítaný
Firma zaměstnává ve Vysokém Mýtě přes 3100 lidí, ale má dojem, že v Česku není vítaná. Neuspěla totiž v soutěži na dodávku 150 kloubových nízkopodlažních autobusů pro pražský Dopravní podnik.
Petr Korbel, redaktor
Mnoho energie vkládá společnost Iveco Czech Republic do vysvětlování, že přispívá k růstu tuzemské ekonomiky, je významným plátcem daní a osmým největším českým exportérem. Zároveň si stěžuje, že zde zřejmě není vítaná.
Praha totiž používá hlavně autobusy konkurenční firmy SOR Libchavy a nedávno se schylovalo k tomu, že si hlavní město u tohoto menšího českého výrobce objedná dalších 150 kloubových autobusů. Dopravní podnik nakonec zadávací řízení zrušil, když předtím dva z uchazečů (Iveco a polský Solaris) ze soutěže vyřadil; podle představitelů firmy Iveco z nepodstatných, čistě formalistických důvodů.
Iveco argumentuje, že slaví úspěchy v Paříži, v Německu, Rakousku, ale i v Ázerbájdžánu. V podtónu zní jasná stížnost, že mnohá česká města a dopravní podniky nahlížejí na Iveco jako na cizí společnost, zatímco nedaleký SOR Libchavy těží z reputace národního výrobce.
Vztahy mezi těmito podniky přirozeně nejsou ideální, vždyť u zrodu dnešní produkce autobusů v Libchavách stáli někdejší zaměstnanci vysokomýtské Karosy, včetně bývalého generálního ředitele. A tak představitelé společnosti Iveco dokonce naznačují, že by firma také mohla Českou republiku opustit.
To by jistě mohla, neboť seznam závodů, které Iveco postupně zavřelo, je sáhodlouhý. Pravdou však je, že tak výhodný poměr mezi kvalitou a cenou práce by v dnešní době jinde jen těžko hledalo. Ukázalo se totiž, že sázka na střední Evropu vyšla, zatímco konkurenti, kteří šli vyrábět do Turecka, teď mají důvod k obavám.
Pracovníci ve Vysokém Mýtě jsou technicky zdatní a pečliví, a náklady jsou zde přitom přiměřené. I proto k nám Iveco v nedávné době nasměrovalo další významné investice. Ale ten dojem, že zde firma není „doma“, je také do jisté míry oprávněný. Otázkou ovšem je, kdo a co za to může.
Nelze si totiž nevšimnout, že dokud se továrna Iveco Czech Republic ještě nazývala Karosou a vyráběla „karosy“, byla na zdejším trhu mnohem úspěšnější než dnes. Navíc na začátku 90. let, když původní Karosu získal Renault, bylo součástí dohody, že český název zůstane zachován. Pod Renaultem tak společnost Karosa nejprve vyráběla autobusy značky Karosa pro středoevropské i východoevropské trhy a autobusy Renault pro trhy západní. Když pak továrnu ovládlo italské Iveco, necítilo se slibem původního zahraničního investora zavázáno.
Majitel si samozřejmě může firmu a její výrobky nazvat podle vlastního gusta. Ale je zřejmé, že Češi měli název Karosa rádi. Kdyby si jej firma nechala alespoň pro český a slovenský trh, nemusela by dnes asi tolik hlasitě oznamovat, že sem opravdu patří.
S laskavým svolením Economia, a.s.
Původně publikováno na Ekonom ZDE
Iveco (ilustrační foto)
autor: HN – Jan Rasch
