Po bouřlivější debatě dne 29. ledna 2014 vysokomýtské zastupitelstvo nejtěsnější většinou rozhodlo o vyvěšení tibetské vlajky na budově městského úřadu v rámci akce Vlajka pro Tibet. Naposledy vlála tibetská vlajka ve Vysokém Mýtě v březnu 2010, za minulého vedení radnice, kdy byl starostou Martin Krejza (ODS). Kuriózní je, že se Vysoké Mýto vrací k podpoře Tibetu v posledním roce starostování Miloslava Souška, o kterém nedávno spekulovala MF Dnes jako o potenciálním velvyslanci v Číně. Pan starosta, dlouholetý člen ČSSD, který před sněmovními volbami tuto stranu opustil, aby se objevil na kandidátce SPOZ, zpochybnil význam akce Vlajka pro Tibet s odkazem na mnoho dalších etnik, která jsou dnes v ohrožení. Spolu s některými zastupiteli nahlas uvažoval o možnosti vyvěsit také vlajku např. Kosova či severoamerického indiánského kmene Siuxů. Návrh na vyvěšení jiné vlajky však nakonec podán nebyl. Vše tak skončilo odhlasováním následujícího usnesení: „ 17/14 Zastupitelstvo města schvaluje vyvěsit tibetskou vlajku na budově Městského úřadu Vysoké Mýto na náměstí Přemysla Otakara II. dne 10.3.2014.“
Vlajka pro Tibet
Mezinárodní kampaň “Vlajka pro Tibet” vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996, v roce 2012 kampaň v ČR vyvěšením tibetské vlajky na budově úřadu podpořilo 410 obcí, měst, městských částí nebo krajů.
Čínská okupace Tibetu
V říjnu roku 1949 vyhlásil předseda Ústředního výboru komunistické strany Mao Ce-tung vznik Čínské lidové republiky. O rok později vtrhla do Tibetu čínská vojska a nepočetná tibetská armáda byla zničena v bitvě v Čhamdu. V roce 1959 uprchl 14. dalajlama do Indie, kde později ustanovil tibetskou exilovou vládu. Po jeho odchodu ze země vypuklo v Tibetu povstání proti několik let trvajícím represím a čínské politice, znevýhodňující Tibeťany v jejich vlastní zemi. Dne 10. března 2014 si připomeneme 55. výročí tohoto povstání. Zemřelo při něm přibližně 80 000 Tibeťanů. Více než milion Tibeťanů zemřelo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech, v důsledku hladomoru apod. Po sérii masových demonstrací v letech 1987-89 bylo v Tibetu na 13 měsíců vyhlášeno stanné právo. Dalajlama se stal ve stejné době laureátem Nobelovy ceny míru, v roce 1990 přijal pozvání prezidenta Václava Havla a poprvé navštívil Československo. V roce 2008 proběhly v Tibetu masivní protesty proti porušování lidských práv, při nichž zemřelo několik desítek Tibeťanů, více než tisíc lidí bylo zatčeno čínskou policií. Tibet je od té doby kvůli obavám z demonstrací spojených s výročím březnového povstání v období od února do května každoročně zcela uzavírán nejen pro turisty, ale i pro zahraniční pozorovatele a média. Za poslední tři roky si sebeupálení, jako nejkrajnější formu protestu proti politickému, kulturnímu a náboženskému útlaku ze strany Číny zvolilo 95 Tibeťanů. Jen v listopadu 2012 se podle dostupných informací upálilo 28 Tibeťanů.
(nam)
Související odkazy:
http://urad.vysoke-myto.cz/usneseni-zastupitelstva/9329-usneseni-zm-c-2014-02-ze-dne-2912014
