Na Radu města jsem se obrátil již poněkolikáté ve věci dodržování tiskového zákona v souvislosti s Vysokomýtským zpravodajem tímto dopisem:
Analýza radničních periodik 2014 (provedená o.s. Oživení)
Protože se mi nyní dostal do rukou výtisk „Analýza radničních periodik 2014“ s novými informacemi, obracím se na Radu města k problematice VM zpravodaje znovu. Analýzu provedlo o.s. Oživení koncem roku 2014, rok po úpravě tiskového zákona. Změna zákona se týkala zejména radničních a dalších periodik vydávaných za veřejné peníze. Provedli analýzu 100 náhodně vybraných periodik (časopisů, novin), vždy měli 5 různých vydání každého periodika. Analýzu Vysokomýtského zpravodaje bohužel neprováděli.
Vzhledem k tomu, že mi píšete (dopis z 30.3.2016), že vám záleží na kvalitě VM zpravodaje a předpokládám i na dodržování tiskového zákona, tak mám za to, že zajistíte aby pracovníci, kteří připravují vydávání zpravodaje, tuto analýzu řádně prostudovali a v návaznosti na to navrhli opatření ke zlepšení. Zjištěné nedostatky se evidentně týkají i VM zpravodaje.
Pro Radu krátce shrnuji závěry analýzy (jen podle mého názoru nejdůležitější body):
Analýza potvrdila nízkou názorovou pluralitu periodik, která souvisí zejména se střetem zájmů politického vedení (členové rady, zaměstnanci samosprávy) při zajišťování vydání. Existence redakční rady s účastí opozice přispívá ke zvýšení různosti názorů.
Vydavatelé musí pro zlepšení aplikovat tyto zásadní přístupy (uvádím jen nejdůležitější):
- Prevence střetu zájmů při tvorbě obsahu – omezit vliv politického vedení samosprávy a představitelů úřadu
- Ustavit redakční radu s účastí opozice
- Formálně upravit pravidla pro přípravu periodika – schválit zastupitelstvem „Pravidla pro vydávání“ zakotvující principy objektivity a vyváženosti
- Periodikum musí poskytovat prostor pro svobodnou výměnu názorů a hodnotících soudů na dění na radnici a ve městě
- Samostatný, odpovědný a aktivní přístup redakce k tvorbě periodika
Jako klíčová otázka, zejména z hlediska objektivity a vyváženosti, se jeví pojetí periodika – může být buď editorské nebo redaktorské.
V editorském pojetí redakce převážně jen vyhledává, přijímá a sestavuje dodané články. Zpravodajství je pak často méně srozumitelné, většinou kusé. Je tedy méně čtenářsky atraktivní a může vyvolávat nekončící a nesmiřitelné názorové přestřelky.
V redaktorském pojetí redakce vytváří články, v nichž dává prostor pro různé názory (radnice, zastupitelé, koalice, opozice, spolky i občané a odborníci). Vše redaktorsky zpracuje v jednom článku na dané téma, často cituje jen hlavní myšlenky těch, jejichž názory získala. Čtenář může porovnat více názorů, zpravodajství je bohatší a je oproštěné od často nepodloženého napadání a ironizování, je odstraněna výhoda „posledního slova“.
Aktivita k získání alternativních sdělení: Vzhledem k tomu, že nositelé alternativních názorů zpravidla mají jiná zaměstnání a nepracují na radnici, je redakce dle tiskového zákona (§4a) povinna vynakládat přiměřené vlastní úsilí k získání alternativních názorů. Zdrojem alternativních názorů jsou rovněž jednání zastupitelstva, poradních orgánů, ankety, petice apod. I v případech, kdy se opozice záměrně odmítá podílet se na obsahu periodika, je redakce povinna takovou pasivitu překonat a referovat o alternativních názorech na základě uvedených zdrojů.
Periodikum má také v dostatečném předstihu informovat občany o připravovaných nových řešeních tak, aby se občané mohli účastnit veřejných jednání nebo příp. i jinak ovlivnit rozhodnutí k těmto řešením.
Celá podrobná analýza je na http://www.bezkorupce.cz/nase-temata/radnicni-periodika/
Na základě prostudování analýzy přikládám ještě svůj pohled na VM zpravodaj – vidím tyto největší nedostatky:
Ve VM zpravodaji většinou nejsou vůbec žádné názory zastupitelů ani občanů na to co se dělo, děje nebo připravuje ve městě. Vypadá to, že ve městě se neřeší nic důležitého na co jsou různé názory a zastupitelé i občané jsou se vším spokojeni téměř na 100%, nikdo nemá k ničemu žádné připomínky. To ovšem není normální a je zřejmé, že to není pravda. Alespoň na jednáních zastupitelstva a myslím i na komisích RM i jinde, probíhá diskuze a objevuje se kritika a různé názory. Vypadá to tak, že z městského zpravodaje se o tom nemáme nic dozvědět.
Uvádím příklady z poslední doby, takto to je ale dlouhodobě, nejen nyní:
Např. VM zpravodaj leden, únor 2016 – žádné názory, žádná diskutovaná téma, pouze sdělení představitelů radnice
březen 2016 – 2 různé názory zastupitelů na řešení přemístění pošty (oceňuji posun správným směrem, jsou zde alespoň 2 různé názory – podle mě by příspěvky mohly být kratší, redaktorsky upravené, chybí ještě další názory na toto téma)
duben, květen 2016 – žádné názory, žádná diskutovaná témata
To zřejmě souvisí se současným pasivním editorským pojetím redakce. Pokud nikdo žádný názor nepošle, redakce nemá co uveřejnit, sama žádné názory nezjišťuje.
Jednoznačně jsem proto pro změnu alespoň části zpravodaje na redaktorské pojetí. Je zřejmé, že toto pojetí je pro redakci (redaktory) mnohem náročnější. Musí chodit mezi zastupitele, občany, úředníky města, do komisí apod. a ptát se na názory k důležitým tématům ve městě, ne jen posílat maily, aby jim někdo něco poslal. Někteří zastupitelé (občané) neradi píšou nebo nemají na psaní čas ale na otázku svůj názor řeknou. Redaktor ho musí zachytit a redakčně zpracovat. Je třeba, aby také zjišťovali a informovali veřejnost v předstihu, jaká důležitá rozhodnutí vedení radnice připravuje a jak můžou občané tato rozhodnutí ovlivnit.
Je otázka, zda současná redakce má pro takovou skutečnou redaktorskou práci kvalifikaci, schopnosti a také čas. Myslím si, že tomu tak není, a je-li míněno vážně tvrzení starosty, že vedení města záleží na kvalitě a vyváženosti VM zpravodaje (dopis z 30.3.2016), je na Radě a vedení města, aby to vyřešili. Řešení rozhodně existují a nemusí být drahá. (Již dříve jsem navrhoval např. profesionálního redaktora na částečný úvazek.)
Minimálním řešením by nyní mohlo být alespoň proškolení redakce. Občanské sdružení OŽIVENÍ, autor analýzy, se problematikou radničních periodik zabývá od r.2006 a nabízí seminář „Vydávání radničních periodik v souladu s tiskovým zákonem“ akreditovaný Ministerstvem vnitra. Nabízí také konzultace a právní poradnu na toto téma. Vyškolená redakce pak může alespoň názorovou část zpravodaje redaktorsky zpracovat. Je rovněž možné nechat si udělat analýzu VM zpravodaje. Vedení města by ji mělo co nejdříve zadat a následně zveřejnit (= otevřená radnice).
Nakonec uvádím jako příklad periodika s redaktorským pojetím redakce noviny Prahy 6 „Šestka“ (www.sestka.cz) např. čerstvé vydání 5/2016: Kromě velkého množství článků o dění v Praze 6, které většinou napsal (a pravděpodobně téma také sám vybral) redaktor, je tam anketa s 9 asi na ulici náhodně vybranými občany (s fotkou) na téma „Jak vnímáte práci policie a strážníků v Praze 6“ a dále asi redaktorsky zpracované názory 8 zastupitelů na téma „Chystané změny v dopravě“. Redaktor také podrobně shrnuje kontraverzní názory zastupitelů, občanů i odborníků na rozšíření železnice na Kladno v článku „Pro Buštěhradskou dráhu se našlo nové řešení“. Noviny řídí 9 členná redakční rada a vydání připravuje 1 jistě profesionální redaktor. Tady je vidět, že když se chce, tak to vcelku jednoduše jde. Je jasné, že Praha 6 je vlastně velkoměsto, má jiné finanční možnosti. My nemůžeme mít Zpravodaj tak velký a nákladný ale alespoň na části redaktorský princip a různé i protichůdné názory v něm být můžou a dokonce podle tiskového zákona být mají.
Pokud rada a vedení města nepřistoupí ani na proškolení radakce a nezačne provádět alespoň některá opatření navržená v analýze, pak nevěřím, že je opravdovou snahou zlepšit kvalitu a vyváženost VM zpravodaje a skutečně dodržovat tiskový zákon.
Děkuji za zaslání informace, pokud se Rada a vedení města rozhodne provést nějaká opatření.
S pozdravem
Ing. Martin Šafr
Vysoké Mýto
9.5.2016
Pokud mi Rada města odpoví, budu čtenáře o odpovědi informovat.
