Socha Přemysla Otakara II.
Otevřený dopis panu starostovi, zastupitelům města Vysoké Mýto a občanskému sdružení Pomník zakladateli města v záležitosti řešení pomníku Přemysla Otakara II.
| Vážený pane starosto, vážení zastupitelé města Vysokého Mýta, vážení, nápad postavit pomník zakladateli našeho města je záležitost jistě velice zajímavá a atraktivní. Rádi bychom ale poukázali na nedostatky v přípravě celé realizace, ke kterým, za jistých okolností, nemuselo dojít. Na tak významnou realizaci pro město by mělo být v první řadě citlivě vybráno vhodné místo a vypsána soutěž na návrh pomníku. V porotě by měli být renomovaní výtvarníci, architekti a historici. Pak by třeba nedošlo k tak vážné situaci, která zde nastala. Máme zde již model sochy i s podstavcem a s danými proporcemi, dokonce se začíná pracovat i na samotné realizaci a dosud není pro pomník určeno důstojné místo. Je smutné pozorovat, jak se s již hotovým modelem přesunuje z místa na místo a nikdo neví, kde by měla jeho realizace vlastně stát. Vždyť se změnou místa se může změnit i celkový obsah sochy (postoj,gesta), s tím souvisejí i proporce sochy, poměr podstavce k figuře apod. S pozdravem MgA. Marta Hošková sochařka Vysoké Mýto Vysoké Mýto 2. 5. 2011, |
Dostane Přemysl Otakar místo panovníka, nebo vrátného?
Vysoké Mýto – Ilustrační foto. Autor: DENÍK/David Chládek
13.6.2012 05:28
Vysoké Mýto – K aktuálním tématům města patří v těchto dnech anketa týkající se umístění sochy krále Přemysla Otakara II., zakladatele Vysokého Mýta.
Město požádalo krajské pracoviště Národního památkového ústavu v Pardubicích o stanovisko k zamýšlenému umístění sochy „krále železného a zlatého“. Dokument z památkového ústavu nezakazuje umístit sochu na náměstí Přemysla Otakara II. Proto se v anketě objevují tři možnosti, kde by si lidé představovali a přáli, že by socha krále mohla stát.
Jednou alternativou je prostor před vstupem do Pražské brány ve směru od Šemberova divadla a Pražské ulice, tedy místo, o němž se již delší dobu uvažovalo. Je zde poměrně malá viditelnost, je mimo vnitřní část města. Druhou možností, pro kterou mohou obyvatelé na internetu hlasovat, je místo na náměstí Přemysla Otakara II., kde jsou dosud instalovány sluneční hodiny. Za výhodu se v tomto případě považuje maximální viditelnost i fakt, že by socha nezabrala nové místo, konstrukce hodin by se ovšem musela přemístit jinam. Třetím vytipovaným místem je prostranství na rynku proti jídelně „U Raka“. Také tady by bylo umělecké dílo na počest slavného krále dobře viditelné. Anketa skončí 19. června, den před veřejným zasedáním zastupitelstva města.
Názory se liší
„Je nešťastné, že nejprve živelně vznikla socha a teď se teprve vybírá místo, to je špatně. Když už sochu máme a musíme ji někam umístit, tak rozhodně ne na náměstí. Šestimetrová socha na soklu by tam byla šílená, půlka náměstí by se Přemyslovi dívala na záda. Pro mě je schůdná jedině varianta před Pražskou bránou,“ říká ředitel regionálního muzea Jiří Junek.
Autor sochy, umělecký kovář Karel Bureš, má zcela odlišný názor: „Socha byla koncipována pro náměstí. Optimální je varianta místo globusu.“
„Dominantou náměstí je morový sloup, který má vertikální charakter a je v ose, je ve středu. Potřebujeme sochu, která bude také vertikální, dát také do středu. Aby se to ´netlouklo´ s členěním dlažby, jediná varianta je naproti lékárně, místo globusu. On to není ani globus, ani sluneční hodiny, ačkoli do toho někdo vlepil čísla. Je to rezaté, popraskané. Na tom místě by Přemyslovi bylo nejlépe, je to intimnější část náměstí, není tam takový provoz,“ vysvětluje Karel Bureš svoje stanovisko. Druhé místo na náměstí je podle něj příliš rušné a to před Pražskou bránou? „Jestliže má Mýto náměstí Přemysla Otakara, přijde mi divné, aby socha stála někde jinde. Kdo přijede do Mýta a bude si chtít sochu vyfotit, bude se ptát, proč Přemysl stojí jako vrátný před Pražskou bránou,“ domnívá se Karel Bureš.
S odhalením sochy se počítá v první polovině září při hlavních dnech oslav letošních 750 let od založení města. (jko, miš)
Reakce na polemiku nad muzeem karosářství
V úvodu bych chtěla poděkovat redakci Trsu za zveřejnění mého dopisu panu starostovi Souškovi a jeho reakci na něj. Dále patří dík mým blízkým, kteří mi článek naskenovali a zaslali. Bohužel jsem odpověď od pana starosty osobně dosud neobdržela. Obyčejná lidská slušnost zřejmě nestojí za tu námahu pár kliknutí navíc.
Nebylo mým cílem rozpoutat mediální přestřelku na dané téma.Všichni jistě máme lepší věci na práci,než vést nikam nevedoucí monology. Na otázky, které jsem panu starostovi položila, nebylo odpovězeno. Pokud to však vedlo alespoň k tomu,že podobné otázky si položili občané Vysokého Mýta a jejich zastupitelé, nepovažuji svou snahu za zbytečnou.
Pana starostu i pana Loskota pobavila především má věta o dopravní dostupnosti muzea. Nikdy jsem netvrdila, že od vlakového a autobusového nádraží budou do muzea proudit davy lidí. Srovnávala jsem jen dopad umístění muzea na cestovní ruch ve městě v případě situování na okraji a v centru.Umístění u Autodromu nutně neznamená,že se zvýší návštěvnost muzea. Člověk,který se zajímá,si cestu do muzea vždy najde, ale naopak člověka bez zájmu do muzea nepřilákáte, ani pokud o něj doslova zakopne.
Nevím,odkud pan starosta čerpá své kalkulace o nedostatečné kapacitě příjezdových komunikací a parkovacích míst v případě 20 tisíc návštěvníků muzea za rok. Dle ČSN 73 6110 je navrhována kapacita parkovacích stání pro galerie a muzea na základě podlažní plochy prostor pro veřejnost. Počet návštěvníků na ni nemá vliv! Bylo by tedy pro příště vhodné, aby si zjistil alespoň základní potřebná fakta,než nařkne tvůrce projektu z toho, že je amatérsky připravený a marketingově slabý!
Proklamovaná varianta muzea karosářství ve velkokapacitní hale u autodromu čítající exponáty nejen z dílny Sodomky,ale i produkty Karosy či Stratílka odvádí hovor do zcela jiných dimenzí.Opět se dočítáme úvahy ve stylu „co by bylo,kdyby…“ mimo reálná fakta a bez vazby na reálné možnosti.
Připomínám,že celá tato debata vznikla na základě toho,zda si může město dovolit přijmout nebo musí odmítnout získanou dotaci, aby se nezadlužilo do roku 2023 (viz dopis pana starosty). Pan starosta upřednostňuje realizaci muzea v širším provedení, ale o faktu, že širší provedení znamená také vyšší náklady se již nezmiňuje. A přitom celá tato situace je o tom, co si město může a nemůže finančně dovolit.
Jelikož mi nebyla zodpovězena má hlavní otázka,dovolím si drobnou orientační kalkulaci pro scénář navržený panem starostou (muzeum ve velkoprostorových halách u autodromu + rekonstrukce objektů soudu a vězení na jiné účely). Abychom se pohybovali v reálném českém prostředí, uvedu jako příklad soukromou expozici historických automobilů Veterán aréna v Olomouci otevřenou v květnu 2010. Nebudu zde posuzovat architekturu objektu či samotnou expozici,na to tu není prostor.Jen podotknu,že se jedná o jednoduchou halovou konstrukci,kde rozestavění exponátů spíše připomíná prosté uskladnění než vznosnou muzejní expozici.Muzeum vystavuje 70 vozů a dalších 100 exponátů na ploše více než dvou tisíců metrů čtverečních.Uvažujme tedy obdobnou kapacitu objektu. Při obestavěném prostoru 8000 m3 a ceně 5000 kč za metr krychlový se dostáváme cca na 40 milionů Kč jen za stavbu objektu.Dále připočtěte náklady n
a pozemek, vybudování dopravní infrastruktury a parkoviště, náklady na expozici a v neposlední řadě pak na samotné exponáty,jejichž hodnota není zanedbatelná.Dále nám tu zbývá rekonstrukce objektů soudu a vězení v řádu desítek milionů.Tolik jen pro představu orientační kalkulace v případě „muzea“ ve velkoprostorové hale u autodromu. Záměrně užívám uvozovky,neboť naskládat automobily do velkoprostorové haly nepovažuji za muzeum, bez ohledu na lokalitu.
Ano, byla by to zajisté krásná představa ,kdyby Mýto mělo velkolepé muzeum karosářství v moderní budově poblíž Autodromu se stovkou exponátů, tak jako má například Mercedes Benz ve Stuttgartu. Ale nemůžeme srovnávat Vysoké Mýto se Stuttgartem, město jako majitele a provozovatele s automobilkou, expozici zaniklé československé karosářské firmy se současnou produkcí firmy, jež používá muzeum svých produktů jako marketingovou strategii k dalšímu prodeji. Nechci tím říkat, že se máme držet při zemi, jen bychom si měli uvědomit v jakých souvislostech se pohybujeme.
Pan Loskot nás nabádá, abychom zacházeli s kulturní památkou v centru velmi opatrně. Ačkoli orgány památkové péče v ČR nejsou v postoji k rekonstrukci kulturních památek jednotné, již dávno neplatí trend, že bychom měli historické objekty pouze oprašovat a konzervovat. Ve světě i v Čechách najdete mnoho případů zdařilých kombinací ryze moderní přístavby k historickému objektu. Může se stát, že moderně pojatá prosklená přístavba středního traktu některým občanům nebude ladit do jejich vkusu,tak jako panu Loskotovi. Já osobně ji považuji za velmi zdařilou. Na otázky vkusu bohužel neexistuje objektivní měřítko. Proto však máme NPÚ, architekta města a podobné odborné instituce, aby danou problematiku posoudily. Ať už budou využity objekty soudu a vězení jakýmkoli způsobem, bez vybudování nového středního traktu pro jejich funkční propojení se však stěží obejdou.
Přestože považuji problematiku objektu pivovaru za trochu odlišné téma, než na kterém stojí tato diskuze, oba pánové toto téma otevřeli.Souhlasím s tím,že stav objektu je tristní. Pan Loskot navrhuje, že by se město mělo pokusit pivovar odkoupit a i pan starosta naznačuje, že by se tak mohlo stát.
Opět se tedy nabízí otázka – z jakých finančních fondů by podle nich město pro tuto investici čerpalo a z jakých fondů by objekt rekonstruovalo? Má snad město podle obou pánů dostatek prostředků na to, aby odkupovalo a rekonstruovalo objekty od soukromých majitelů, zatímco v současné době řešíme situaci, že město nemá prostředky ani na to, aby rekonstruovalo objekty ve svém vlastnictví? Zřejmě mi v této zvrácené logice uniká pointa. I za předpokladu, že by město pivovar odkoupilo, bude stát opět před problémem z čeho financovat jeho rekonstrukci. Nemluvě o tom, že se jedná zatím o čistou spekulaci pana Loskota, že „vlastník budovy by možná byl ochoten k odprodeji“.Místy mi tyto postoje připomínají trucovité dítě – ve stylu „dokud nezachráníte pivovar, budeme odmítat všechny další projekty města,byť by byly sebelepší“. Nejsem zastánce toho,v jakém stavu je pivovar teď, ale bohužel nezná
m jinou cestu k jeho nápravě, než je osvícený a movitý investor se skvělým investičním záměrem.Těch však bohužel moc není.
Nedělám si iluze, že by tato diskuze nějakým zásadním způsobem ovlivnila hlasování zastupitelů nebo veřejné mínění. Snad alespoň přispěla k tomu, aby se občané více zajímali o dění ve svém městě a zastupitelé si pečlivě prostudovali podklady k tomu,o čem budou hlasovat.Ať už odhlasují jakýkoli výsledek, rozhodně nebudu jeho váhu zpochybňovat, byť by rozhodla převaha jediného hlasu! Moje ne/spokojenost s výsledkem se projeví u příštích voleb, jak je mým občanským právem a povinností.
S pozdravem
Ing.arch.Barbora Šedová
Vysoké Mýto / Utrecht
