Dnes je Radmila Kleslová pro Andreje Babiše klíčovou ženou: na zelené louce mu vybudovala hnutí ANO, je členkou nejužšího vedení, perfektně zvládá zákulisní politická vyjednávání. Ale ještě před šesti lety ji skoro nikdo neznal – a možná právě proto tehdy dokázala Kleslová ve sněmovně výrazně pomoci Babišovu byznysu.

Kleslová se přičinila o to, aby se do státem dotované nafty povinně přimíchávala složka z řepky. Tedy produkt Babišových firem a podle opozice nejokatější důvod střetu zájmů nynějšího ministra financí.

Návrh na daňové zvýhodnění biopaliva přinesl do sněmovny v roce 2009 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Finální podoba zákona se proti té Kalouskově nakonec drobně lišila. Neznámý poslanec ČSSD Miloslav Soušek úspěšně navrhl zdánlivou technikálii: do paliv se měly přimíchávat takzvané metylestery mastných kyselin a Soušek prosadil, aby šlo o metylestery řepkového oleje – jednoho druhu mastné kyseliny.

„Když použiju metaforu: my jsme navrhovali, že se mají používat uzeniny. A sněmovna se rozhodla, že používat se smějí jen buřty, ale už ne párky nebo klobásy. Pozitivně mohu říci, že tento návrh zpracovala Souškova tehdejší stranická kolegyně Radmila Kleslová,“ říká Miroslav Kalousek.

Doktorka práv Kleslová byla tenkrát ještě členkou ČSSD a Souškovou poslaneckou asistentkou. Na otázku, jestli je pravda, že pomáhala sepisovat prořepkový pozměňovací návrh, odpověděla stručně: „Není.“ Její bývalý šéf, poslanec Soušek, si to ale pamatuje jinak. „Byla to moje asistentka, logicky se podílela na tom, co jsem dělal. Je to dobrá právnička a navíc se vyzná v chemickém průmyslu. Já jsem původně technik. Její znalosti pro mě byly podstatné,“ vzpomíná Soušek.

Kleslová ostatně veřejně přiznává, že ještě jako členka sociální demokracie pracovala pro Babiše jako lobbistka a znalkyně agrochemických zákonů. Babiš se svým Agrofertem ovládá většinu trhu na výrobu biopaliv z řepky. „Jsem pyšná, že se mi to podařilo poslancům vysvětlit, v čem je jeho prospěšnost. To je moje parketa,“ popisovala v únoru pro Deník, jak pro Babiše lobbovala za zákon o pohonných hmotách.

Exposlanec Soušek dnes současně zdůrazňuje, že prosazením „řepkové priority“ chtěl hlavně pomoci českým zemědělcům. Na trhu byl levný palmový nebo kokosový olej ze zahraničí a panovala obava, že se bude do Česka ve velkém dovážet. „Zemědělci by na tom tratili a ještě bychom se tvářili, jak se chováme ekologicky. Přitom bychom jen drancovali krajinu někde jinde, v Brazílii nebo Indii,“ vysvětluje Soušek. Chtěl prý, aby se povinně přimíchávaná biopaliva buď vyráběla přímo v Česku, nebo aspoň v Evropské unii.

Po pěti letech se mastné kyseliny do zájmu poslanců dostávají znovu, tentokrát je Kalousek v obrácené situaci. Teď je on poslancem, který se snaží přesvědčit sněmovní většinu, aby se mohly do nafty přidávat obecně všechny mastné kyseliny, ne jen ty řepkové. „Tím nijak nevyřazuji z podpory řepkový olej, jen by přišel o svou exkluzivitu. To má tu výhodu, že dnešní dominantní producent, a tudíž ten, kdo diktuje ceny, se dostane pod cenový tlak konkurence. Což je vždy ve prospěch trhu,“ vysvětluje Kalousek. Ministr Babiš s tím souhlasí, ale zjevně ne zrovna nadšeně. „Protože už nechci poslouchat Kalouskovy lži,“ řekl ministr financí.

Když zemědělci nakoupí palivo, kde je přimícháno aspoň třicet procent biopaliva, mají nárok na vrácení 57 procent daně. U obyčejné nafty je to čtyřicetiprocentní vratka. Zatím se dá použít pouze směs, v níž je třetina metylesteru řepkového oleje. Do budoucna, pokud návrh Miroslava Kalouska projde, by šlo použít i příměsi například z živočišných tuků a jakýchkoli jiných rostlinných tuků, které odpovídají české normě.