Ve Vysokém Mýtě byly 13. března předány Anticeny Jaroslava Koutného za rok 2013. Ceny obdrželi občané či spolky občanů, kteří v uplynulém roce svými absurdními výroky nebo činy významně obohatili život města.
Večer plný hvězd. Tak by se dal lakonicky shrnout více než osm hodin trvající slavnostní ceremoniál. Podmanivá muzika, sošky z křišťálového ledu na tmavém sametu, bohatá květinová výzdoba, útulné prostředí kulturního domu Jaroslava Koutného, to vše tvořilo důstojný rámec předávání anticen. Středem veškerého dění pak pochopitelně byli ocenění. Mezi nimi zcela logicky vyčníval starosta Vysokého Mýta Miloslav Soušek. Ten již tradičně šel náhodou kolem a proto mohl převzít cenu osobně. Při své děkovné řeči ve stručnosti pohovořil o aspektech mezinárodní i komunální politiky, které se ve Vysokém Mýtě vzájemně prolínají. Ve druhé děkovné řeči zmínil významnou roli mediace: „Mediaci považuji za důležitý nástroj účinné komunikace…Setkáváme se s tím, že se sousedské a rodinné spory často přenášejí na úřad. Pokud se tak stane, snažíme se o řešení konfliktů smírnou cestou a vzájemně přijatelnou dohodou.“ Ve třetí děkovné řeči nastínil řešení problému českého školství na příkladu Vysokého Mýta: „Město pomáhá školám také servisně. Po převodu areálu bývalého Domova mládeže do majetku města zajišťujeme pro studenty gymnázia a stavební školy stravování,“ Při čtvrté děkovné řeči odešel moderátor Jaroslav Koutný. Při páté děkovné řeči odešla polovina sálu. Při šesté děkovné řeči zaujal stanovisko k připravované fúzi krajských nemocnic s tím, že se domnívá, že lepší než fúze je transfúze. Při sedmé děkovné řeči se vrátil moderátor Jaroslav Koutný a odebral mu mikrofon.
V momentě, kdy se roztála poslední ledová soška, byl čas jít domů. Správce kulturního domu Jaroslava Koutného Jaroslav Koutný zhasnu, zamknul a pomalým krokem se odebral domů, aby napsal dotaz do nového čísla Vysokomýtského zpravodaje do rubriky Ptejte se starosty. Na co se starosty zeptal, se dočtete v příštím čísle Vysokomýtského zpravodaje.
Bře 21, 2014 - 06:25 AM
Udílení cen Yardy Coutného považuji za vydařenou recesistickou akci. U všeho svého počínání si musíme udržet určitý nadhled a držet se hesla „Když nejde o život, tak jde vlastně o ….“. Pozorně jsem si přečetl nominace i zdůvodnění u vítězů a zjistil jsem, že i Yardovi Coutnému se vloudil do tiskového výstupu šotek. Zvláštní cenu za strategické plánování jsme získali mimo jiné i za objevení MHD ve Vysokém Mýtě. Předpokládám, že se jedná o reakci na dotazníky, které jsme rozeslali do všech domácností. V celém dotazníku, ani v žádném jiném dokumentu vztahujícím se ke strategickému plánu, není žádná zmínka o MHD, pouze se v jedné otázce dotazníku hodnotí spokojenost s hromadnou dopravou a v další úroveň veřejné dopravy. Analýza byla zpracovávána pro celé území města, to znamená i pro území šesti místních částí venkovského charakteru (Svařeň, Domoradice, Brteč, Vanice, Lhůta a Knířov). Vyřiďte Yardovi, že občané těchto místních částí využívají k cestám do zaměstnání, do školy, k lékaři, za nákupy a podobně velmi často autobusy veřejné hromadné dopravy (to se týká i občanů z Vinic), a i oni jsou občany našeho města. Rovněž i občané z Vysoké Mýta – Města a ostatních městských místních částí často využívají při cestách do blízkého i vzdáleného okolí vlaku, nebo autobusů veřejné hromadné dopravy. Ne všichni mají dvě až tři auta v rodině.